„Ale já už nevím, co s vámi, já prostě nevím, jak dál."
Přitisknutá k okýnku pozoruji déšť stékající ze střechy vlaku. Bůh ví, kdo ho tam nafoukal, že se tak zrcadlí v hladině očí spolucestujícího. Pozoruji ho. Často vnímám lidi kolem sebe a ještě častěji s nimi nemluvím. Jen se dívám a vymýšlím si příběhy a postavy a čas a prostor. Adam. Nastoupil na poslední chvíli. Kudrnaté mírně přerostlé světlé vlasy ledabyle strčené do čepice. Na čepici sluchátka. Pod paží pečlivě střežený skateboard přikrytý stříbrným šusťákem, zřejmě ručně šitým, mikina ledabyle vlající přes kalhoty s kapsami níž než se nosívá. Milý úsměv, vstřícný pohled. „Sedněte si paní,“ otočí se Adam na kolemjdoucí babičku hledající místo. Vychovaný podle bontonu.
A jede se dál. Nostalgicky se nořím do spleti osudů, jež mě dohánějí vždycky, když se uvelebím na sedadle jakéhokoliv dopravního prostředku. A kdyby ta sklenice od okurek zůstala zavřená, nikdy by ses na mě nenaštvala. Přemítám nad možností dalších okolností, které by mohly vystihnout náladu podzimu, který tak ráda každoročně popisuji. Do toho všeho pořád prší a sem tam spadne zežloutlý list.
Tenhle podzim je obzvlášť výjimečný. Všechno se mi zdá takové akorát. Počasí se zhoršilo až na dušičky a celé září svítilo slunce. Vlastně ještě začátkem října. Adam vystupuje. „Nashledanou,“ loučí se jakoby nic s námi se všemi.
A tak se zase vracím ke svým slzám a k slzám za oknem a k slzám radosti z toho podzimu, který letos jenom kvete.
„Dáte si čaj, kávu, tatranku, bagetu?“ Zařve prodavač obrážející kupé. Skoro nikdy neodpovídám nahlas, jen záporně kroutím hlavou. Do našeho kupé se směle vecpe bezdomovec. Hledám šálu, kde mám snad zbytky parfému z nedávných nákupů s kamarádkou. Bezdomovec naštěstí odchází. Zdržel se jen na pár chvil nasát teplo a pokračuje dál směrem k lokomotivě. Za jízdy ho těžko průvodčí vyprovodí.
Otvírám knihu. Přečtu pár stránek a spím. Literaturu zbožňuji. Místo prášku na spaní funguje spolehlivě. Zdá se mi o tom, jak pláču. Řinou se mi slzy a já nevím, jak je zastavit. Nevím, jak vysvětlit tomu nahoře, že to už teda stačí. Probouzím se asi hodinu od cílové stanice s pocitem, že tam snad nedojedu.
Mezitím se setmělo. Babička už dávno vystoupila. Myšlenky v hlavě bzučí a postavy hrají marijáš. „Nechte toho!“ křičím na ně a bouchnu pěstí do stolu. Na chvíli všeho nechají. Dívají se na mne. Dívají se mi zpříma do očí a čekají. „Ale já už nevím, co s vámi, já prostě nevím, jak dál. Nechte mě bejt!“
Konečně vystupuji.
Lucie Flajšmanová
Tady je Papalovo
Byl pozdní večer dubnový a já jsem loupala mrkev. Dostala jsem od kolegy nejlepší škrabku na světě, jak říká má oblíbená hrdinka televizní kuchařinka a nemohla jsem přestat loupat, dokud všechna mrkev nezmizela.
Lucie Flajšmanová
Zločin a trest Lídy Baarové
Famme fatale meziválečného filmu zase přivedla do kin davy. 16 let po své smrti, kdy zemřela osamělá a zbavena svéprávnosti v rakouském Salzburgu.
Lucie Flajšmanová
Život je pochyb a Bible je zákon
Život je pochyb „Jak často o sobě pochybuješ liško? zeptal se Malý princ.“ „Každý den, řekla liška.“ „Pochyb je život.“
Lucie Flajšmanová
Vánoční bohoslužba
V kostelíčku na okraji velkoměsta bylo živo. Mladá paní farářová zrovna pohlavkovala své nezbedné děti a pan farář Kalich se vlídně pousmíval. Měl svou ženu rád, i když se zlobila. Měl ji rád dokonce i tehdy, když se zlobila na něj. Většinou si své prohřešky dlouho vyčítal, čímž ženu štval ještě víc. Ale dlouho se na něj zlobit nedokázala. Ačkoliv byli spolu již drahně let, jejich láska nevyprchala, čímž byli chtě nechtě příkladem širokému dalekému okolí.
Lucie Flajšmanová
Recenze populární divadelní inscenace
Včera jsem po dlouhé době viděla velmi dobrou divadelní inscenaci. Protože jsem už nějaký čas neobšťastnila své virtuální čtenáře ani coby recenzentka ani vypravěčka příběhů, pokusím se dnes o obojí.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Hráči Pokémon Go ničí mapy. V honbě za vzácným druhem si vymýšlejí pláže
V populární hře Pokémon Go je možné lovit i plážového Pokémona jménem Wiglett. Jak název Pokémona...
Třetině lidí by nevadilo, kdyby se vrátila totalita. Největší hrozbou je stále Rusko
Česko si stále drží pozici regionálního „šampiona“ v podpoře demokratických hodnot a prozápadních...
Nová prezidentka Severní Makedonie u přísahy nepoužila oficiální název země
Nově zvolená prezidentka Severní Makedonie Gordana Siljanovská-Davkovová v neděli u slavnostní...
Cermat nahrál výsledky přijímaček na střední školy, 90 procent uchazečů je přijatých
V elektronickém systému podávání přihlášek na střední školy (DiPSy) jsou od neděle dostupné...
- Počet článků 100
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 996x