Protoze uz jsem mela druhy den moznost prochazet londynske City, nemohla jsem opominout davy kravataku miricich po narocnem tydnu do nejblizsich pubu. Hospody jsou tak narvane, ze lidi postavaji s pullitry i pred nimi. Muzi se doslova tlaci jeden na druheho a usrkavaji svou pintu piva. City pusobi opravdu busy, jak rikaji Anglicane, tak je nutno si vse v patek vykompenzovat mohutnou oslavou. Minuly vikend slavil jeden ragbiovy hrac tak velkolepe, ze se svymi kolegy v opilosti svrhl double-decker. No ja si dam typickou anglickou veceri radeji v poklidu cihloveho domku.
Dnes bylo vzruchu az az, protoze jsem navstivila Tower a tam byla hlava na hlave. Pamatky obchazim asi hlavne z toho duvodu, ze se to ma. Nejvic si ovsem uzivam lidi, jazyk, jidlo, jine zvyky, kulturu. Kdyz jsem parkrat vyblejskla Tower a Tower bridge, prezila sbirku zbrani, tak jsem si v poklidu vychutnala tradicni Fish and chips. Slunce parilo jak uprostred leta, tudiz se mi o poledni sieste u Temze prijemne lenosilo. Odpoledne jsme jeli navstivit znamou do East endu, coz bylo zajimave hlavne diky pocetne muslimske komunite, ktera tam zije svym vlastnim zivotem. Pripadala jsem si spis, jako v Jordansku ci Indii nez v Londyne. V East endu samozrejme nechybi ani mesita.
Jo Londyn opravdu zije, tak zitra Parlament, Picadaly, Big Ben a Westminster.