Soudní zamyšlení o pravdě o jednom dějství

Pidiaktovka pro nemilosrdně laskavého i laskavě nemilosrdného čtenáře či diváka detektivek. Psáno na základě negativních myšlenek. Věnováno J. V.

Komisař: Jménem zákona vás zatýkám?!

Osoba A: Mě? Co jsem provedl?

Komisař: Zatýkám vás pro podvracení současné společnosti! Nehodíte se sem! Nemáte pravdu!

Osoba A: Nechte mě!

Komisař: Jdeme! Ruce nad hlavu!

Osoba A: Beru si právo nevypovídat!

Komisař: Jdeme, jdeme! Máte samozřejmě právo na obhájce!

Osoba A: Nepotřebuju obhájce, obhájím se sám!

Komisař: Prosím, jak myslíte!

Soudce: Osoba A se rozhodla pro samoobhajovací proces. Zákonného státního zástupce odmítla. Osoba A byla obviněna z činu podvracení současné společnosti. Nemá pravdu. Žije naprosto bohabojný život a vymyká se všem dosavadním pravidlům, konvencím a zákonům, které jsou vidět na životě moderního člověka.

Žalobce: Osoba A byla obviněna z činu podvracení společnosti. Můj klient ji zažaloval za nesnesitelně nepopulistické názory a jednání. Laicky řečeno. Nezapadá. Neví. Chodí špatně oblečen. Jí nezdravá jídla. Nechodí k volbám ani k lékaři. Neustále se cítí pod tlakem. Nezajímá se o sex. Myslí si, že má pravdu.

Soudce: Obžalovaný vyjádřete se!

Obhájce obžalovaného tedy Osoba A (dále jen Obhájce): Nemám se k čemu vyjadřovat. Nic jsem neprovedl.

Soudce: Slovo má žalobce.

Žalobce: Co děláte?

Obhájce: Pracuji.

Žalobce: To je mi jasné, že pracujete, ale v jakém oboru?

Obhájce: Záleží na tom?

Žalobce: Záleží. Máme na to tady kolonku.

Obhájce: Pracuji v kanceláři.

Žalobce s úšklebkem: Hmm, neobvyklé zaměstnání. Takové sedavé.

Obhájce: Nemám potřebu se k této otázce nadále vyjadřovat.

Žalobce: Jste ženatý?

Obhájce: Je to důležité? Proč je to pro vás důležité?

Žalobce: Máme na to tady kolonku. Pro každého je to důležité.

Obhájce: Jsem svobodný.

Žalobce: Svobodný? Ve vašem věku?

Obhájce: Co je vám po tom?

Žalobce: Jste gay? Jaká je vaše sexuální orientace?

Obhájce: Proč je to pro vás důležité?

Žalobce: Máme na to kolonku. Jste gay? Proč žijete sám?

Obhájce: Nevyznávám žádnou sexuální orientaci.

Žalobce: Prosím? Tato odpověď nevyjadřuje žádnou variantu!!!

Obhájce: Já tu nejsem od vyjadřování variant. Já tu jsem od vyjadřování pravdy.

Źalobce: Co si myslíte, že je vaše pravda?

Obhájce: Moje pravda je celkem zřetelná. Každý máme svou pravdu. Záleží na tom?

Žalobce: Záleží.

Obhájce: A na čem vám vlastně záleží? Co je pro vás důležité?

Žalobce: Já jsem tady od toho, abych kladl otázky.

Obhájce: Co je pro vás pravda? Co je pravda? Je pravda to, co si dokážete obhájit a o čem nás tady všechny přesvědčíte nebo mám pravdu já?

Žalobce: Samozřejmě, že já mám pravdu.

Obhájce: A v čem?

Źalobce: V tom, že mám pravdu.

Obhájce: A v čem máte pravdu?

Źalobce: Mám prostě pravdu. Tak to od nepaměti bylo a od nepaměti bude. Koukněte se kolem.

Obhájce: Ale v čem máte pravdu?

Žalobce: Mám pravdu, že vás přesvědčím o tom, že mám pravdu.

Obhájce: Myslíte, že máte pravdu jen proto, že si to většina myslí? Dle čeho uvažujete? Čím se řídíte? Máte na to kolonky?

Žalobce: Mám pravdu. Nepotřebuju se nikomu zpovídat. Nepotřebuji nic dokazovat. Odpověď přeci vidíte všude kolem, kdo se hodí a kdo se nehodí. Vy se jak se zdá, nehodíte. Odjakživa mám pravdu.

Obhájce: Jaké je vaše zaměstnání?

Žalobce: Nepokládejte mi směšné otázky.

Obhájce: Jaké je vaše zaměstnání?

Žalobce: Nechám vás vyvést!

Obhájce: Nemáte na to kolonky?

Žalobce: Přeci vidíte jaké mám zaměstnání. Pracuji v kanceláři.

Obhájce: Jste ženatý?

Žalobce: Jsem ženatý.

Obhájce: Jaké je vaše manželství? Homosexuální nebo heterosexuální?

Žalobce: Co to je za otázky. Jistě, že heterosexuální? Vypadám snad jako teplouš?

Obhájce: Vyznáváte tedy heterosexuální orientaci.

Žalobce: Moment, moment, tady se snad ptám já!!! Já jsem na straně zákona o pravdě!!!

Soudce: Soud se odročuje na neurčito. Soud se odročuje na věčnost.

Žalobce: A kdo má tedy pravdu?