Pláč a smích nad českým potem

A máme tu zase léto. Příjemný milý čas, na který jsme všichni čekali. Ach ano, my skeptičtí Češi. To bychom nebyli my, kdybychom si vždycky něco nenašli. I když jsme se dočkali příjemných večerů a otevřených zahrádek restaurací, stejně na tom létě něco nehraje. Je prostě děsné vedro. A co hůř to vedro je nejen v bytech, ale i v městské hromadné dopravě. Ano, autobusy cestujeme v zimě, v létě, na podzim i na jaře. Jenomže v létě je to jaksi nesnesitelné. Nesnesitelné tak, že byste raději šli pěšky i pár kilometrů než dýchat výpary ze sousedova podpaží. Uf.

Příjemné letní ráno. Sprcha. Osvěžující toaletní voda s nádechem melounu. Lehké tričko, krátké kalhoty, brýle, mp3 a jdete do ulic respektive na zastávku autobusu. Je vám krásně, i když víte, že den v kanceláři bez klimatizace bude velmi náročný. Jenomže kdo je schopný jakéhokoliv chvályhodného výkonu? Snad jedině lékaři nesou vyšší zodpovědnost za svou práci, i když je venku kolem 30° C.

A už přijíždí. Supící autobus vyhrávající na tu svou harmoniku uprostřed. Nastoupíte jako každý den. Jenomže. Plesk! Beng! Něco vás praštilo palicí do hlavy. Těžký vzduch, který by se dal krájet. Usadíte se a nemůžete zastavit tok nadávek, který vám chrlí mozek. Nedá se to prostě ovlivnit. Příjemné ráno je pryč. Nad vámi stojí upocený chlápek v dírkovaném tílku, z kterého mu lezou chlupy. Protože sedíte, zmerčíte pouze jeho pivní pupek a maskáčový batoh, který drží v ruce. Má v něm možná zásoby piva, možná sekanou v umašťěném papíru. Přejedete očima nad tílko, kde narazíte na věc ještě horší. Upocený knír. Je to takový zážitek, že vám dochází dech a samozřejmě i slova. Dokonce i nadávky běžící hlavou se na chvíli údivem zastaví. Ano, je to on. Smraďoch. Ten smraďoch, který vám zkazil ráno. Říkáte si, co jsem udělala špatně? Jsem zlá elitářka, která si nedokáže vypěstovat lásku k mužům, kteří postrádají takt a respekt k osobnímu prostoru v městské hromadné dopravě anebo mám na toto všechno právo? Měla bych podobné zážitky v sousedním Německu? Pokud si vzpomínám na moji poslední návštěvu, tak se v autobuse dalo nejen dýchat, ale jeden z prvních dojmů byli vkusně oblečení muži respektující osobní prostor. Kdy se začneme učit jakémukoliv vychování a respektu k ostatním a vlastně i sobě samým? Bude to trvat tak dlouho jako nevyrovnaná politická situace anebo se konečně naučíme používat deodorant?

Mám ráda léto. Všem je lépe. Nikomu se nechce nic dělat a kdo může ovlivnit svůj denní program, sedí u bazénu nebo ve stínu své chalupy či domku. Bylo by hezké, kdyby můj pláč a smích nad českým potem také někoho ovlivnil. Minimálně toho pána, který mi dnes zkazil ráno a naboural můj vztah k českým mužům. Old spice, Rexona, Axe nebo Pitralon, je mi úplně jedno, že dělám reklamu, tady je to na místě pánové!!!